Zdražení chleba bylo třetí nejvyšší v EU.
Zdražení chleba v období války a energetické krize v EU bylo podle Eurostatu na Slovensku třetí nejvyšší v EU a dosáhlo 32 procent.
Výroba se ztrátou, nejdražší potraviny ve V4
Slovenští pekaři podle něj přesto každý měsíc produkují pečivo, chléb se ztrátou a vůči kolegům ze všech okolních zemí ztrácejí konkurenceschopnost, ačkoli stát pro ně od začátku pandemie v roce 2020 neudělal nic.
„Slovensko má nejdražší potraviny v rámci V4. Důležitým faktem však je, že ceny na pultech neurčují pekaři, cukráři či těstovináři, ale právě obchodníci. Nepodpora výrobců potravin ze strany státu ohrožuje naši konkurenceschopnost do takové závažné míry, že hrozí nejen krach obrovského množství pekáren , ale nastane i stav, kdy žádné nové v budoucnu nevzniknou.Současné směřování agroresortu vede Slovensko k totální potravinové závislosti na zahraničním dovozu.Potravinová soběstačnost, o které hovoří programové prohlášení této vlády, je bohužel jen cárem papíru, který s realitou nemá nic společné,“ upřesnil Lapšanský.
Historické zisky řetězců
Nerovné a stále se zhoršující postavení slovenských výrobců potravin ukazují na příkladu srovnání s jejich polskými kolegy. Mouka ze Slovenska je oproti polské dražší o 100 eur na tunu.
Tam totiž vláda dotuje nejen zemědělce a zpracovatele, ale pomáhá i spotřebitelům například sníženými sazbami daní. V Maďarsku či ČR jsou její ceny oproti SR 50 eur nižší.
To ohrožuje celou slovenskou potravinovou vertikálu od pěstitelů, přes mlynáře až po pekaře či těstovináře. To ukazuje, že systematická podpora a pomoc vlád potravinářskému sektoru se odráží i výrobě potravin.
„Energetické podniky dosahují rekordních zisků. I obchodní řetězce, které stanovují ceny na pultech, mají nejvyšší zisky v celé své historii. Na druhé straně pekaři, cukráři, těstovináři, mlynáři i další sektory potravinářství jsou v hluboké ztrátě. Spotřebitelé mají chléb, pečivo, koláče či těstoviny stále dražší a dražší. Toto je výsledkem macošské politiky současného agroresortu a vedení státu vůči domácím výrobcům potravin,“ řekl Lapšanský.
Pokud podle něj stát takové nastavení nezmění, nezačne plnit vlastní programové prohlášení vlády a pracovat na ochraně a rozvoji potravinové soběstačnosti Slovenska, potravinové pulty nebude brzy čím slovenským naplnit.
„Čas na záchranné kroky státu se pro extrémní situaci související s válkou a energetickou krizí krátí. Brzy nebude koho zachraňovat,“ zdůraznil Lapšanský.
